Asi nejvíce fascinující věcí na argentinském tangu je vzájemný rozhovor a porozumění si beze slov mezi tanečními partnery, tiché sdílení radosti i smutku. Všechno co se během tance děje je právě teď a tady. Tato výměna je přirozená a nenapodobitelná. Každý tanec je vždy jedinečný. Může to připomínat slova ruského basníka Josepha Brodského"
“Moment, linger a while! You aren’t as fair as you are unrepeatable.”
Tango je tanec čistě improvizovaný. Každé jeho provedení je zároveň premiéra i derniéra. Ve své podstatě má tango stejný cíl jako mají herci, kteří pracují pode Stanislavského systému. Na jevišti se vše odehrává v přítomném okamžiku. Člověk je schopný se zamilovat, aniž by podváděl svého reálného partnera, pokaždé novým způsobem, vždy poprvé a zároveň naposled, tak jak se děje ve skutečném životě, ne ve špatném divadle.